Jak si pořídíte Linux

Čistý Linux si nenainstalujete. Čistý Linux myšleno zřejmě jádro vám k ničemu dobrému neposlouží. Srovnejte následující: z počítače bez OS asi nebudete mít radost, je to jen divná hranatá věc, kterou lze použít jako těžítko (v případě věže jako stoličku, vhodné pro menší uživatele). Čistě jen jádro OS sice můžete na počítač instalovat, ale nebudou na něm žádné aplikace, ani řádná service, která by vám umožnila jej přímo ovládat. Smiřte se s tím, že chcete operační systém s jádrem a sadou aplikací - a tou aplikací může být třeba bash a sada nástrojů, které mu umožní fungovat. A ty vám nabídne distribuce, tedy jádro OS a sada aplikací. Výběr vhodné distribuce je ovlivněný tím, k čemu vám počítač bude dobrý, co na něm poběží a jaké další aplikace na něm chcete provozovat.

Pokud jsem vás stále neodradila, běžte nastudovat projekt Linux for Scratch..

Následující přehled distribucí ani netouží být úplným přehledem, ale snaží se dát drobný úvod do šíře stále vyvíjených distribucí určených pro desktop nebo server.

Většina softwaru pro Unix/Linux je distribuovaná jako balíček, tedy package, což je archív předkompilovaných binárních souborů, instalačních skriptů, konfiguračních souborů, nastavených závislostí na ostatním software atp.. Balíčky jsou v ideálním případě v repozitářích, přístup k nim získáte (opět v ideálním případě) při instalaci systému a instalace samotného software z balíčku je pak záležitostí jednoho příkazu. Balíčkovací systém se postará o instalaci dependencies, tedy balíčků jiného software, na kterém je ten váš závislý.
Balíčkovacích systémů existuje větší množství, každá distribuce se drží svého balíčkovacího systému.

Původně Red Hat Package Manager je dnes využíván nejen společností Red Hat, ale také SUSE Linux a mnohými dalšími.

Komerčně vyvíjená distribuce od společnosti Red Hat vhodná pro servery, clustery i desktopy.

Distribuce vyvíjená jako upstream pro RHEL. Má několik variant: pro desktop, server, cloud computing, container, IoT. Relativně dymanická distribuce s krátkým životním cyklem.

Distribuce založená na RHEL, ovšem volně šířená a bez podpory Red Hat. Nejpoužívanější z Red Hat variant

Distribuce vyvíjená německou společnosti SUSE, vychází ve dvou edicích: Server a Desktop

Upstream pro SuSe Linux Enterprise.

Již nevyvíjená distribuce, která vznikla fůzí dvou distribucí Mandrake a Conectiva. Inspirovala vývoj dalších stále vyvíjených distribucí: openMandriva nebo serverová Mageia.

Balíčky pro Debian mají příponu .deb a jsou využívány velice širokým stromem derivátů Debianu. Instalace probíhá pomocí příkazu dpkg, který nicméně uživatel má skrytý za frontendem příkazu apt nebo grafického synaptic

Jedna z nejstarších komunitně vyvíjených distribucí. A také jedna z nejinspirativnějších. Sice není nejpoužívanější, ale každý o ni alespoň slyšel.

Komerčně (společnost Canonical) vyvíjená distribuce, nejpopulárnější Linuxová distribuce. Je vydávaná v třech edicích: Desktop (varianty s různými GUI), Server a Core (pro IoT a roboty).

Derivát Ubuntu vyvíjený komunitou. Je nabízeno s různými desktopy a variantou LMDE - Linux Mint Debian Edition, která používá software Debianu a nikoli Ubuntu.

Distribuce založená na Ubuntu, ale s vlastním systémem aplikací a vlastním GUI. Zaměřená na netechnické uživatele.

Distribuce určená primárně ke spouštění pomocí LiveCD nebo LiveUSB, tedy že nabootujete přímo z přenosného média. Nabízí rychlou a bezpečnou možnost, jak užít plnohodnotný Linuxový systém.

Ačkoli tento výběr distribucí je zaměřený především na serverové a desktopové distribuce, zmíním tuto jednu distribuci určenou primárně pro minipočítače Raspberry Pi. Linuxových distribucí je pro ně vhodných několik, tato distribuce je vyvíjená přímo Raspberry Pi Foundation.

Jednoduchá distribuce bez zbytečností (čímž je myšleno, že kodeky na přehrávání videí si musíte přidat, o aplikacích ani nemluvím) a co nejnovějším jádrem.

Derivát Arch Linuxu, profiluje se jako user-friendly desktopová distribuce se snadnou instalací nového HW.

Pro instalaci SW využívá Portage, místo balíčkovacího systému kompiluje SW přímo ze zdrojového kódu. Využívá příkaz emerge

Vysoce adaptivní a rychlá distribuce vhodná jak pro desktop i servery. Vyžaduje větší dávku konfigurace a ladění, není vhodná pro začátečníka.

Produkt společnosti Google. Určený pro prohlížení webu. Umožňuje instalaci Android aplikací.

Open source derivát ChromeOS.

K instalaci balíčků využívá sadu nástrojů pkgtools. Balíčky jsou zkompresované tarballs s příponou .txz. Pro balíčky neexistují oficiální repozitáře.

Slackware je nejstarší stále vyvíjenou distribucí. Jeho cílem je jednoduchost a stabilita, nenabízí grafické nástroje pro instalaci/konfiguraci, místo toho editujete konfigurační soubory. Defaultní prostředí pro práci je příkazová řádka, což netechnické uživatele může snadno odradit.

Malá, jednoduchá a bezpečná distribuce. Oblíbený v kontejnerech.

Jako další distribuci je možné považovat Android, který využívá modifikované jádro Linuxu, nikoli však knihovny GNU.

Na první pohled vidíte jen prostředí, ve kterém můžete pracovat. Pro servery, IoT nebo minimalistické distribuce uvidíte pouze příkazovou řádku. Desktopy - a obvzlášť ty uživatelsky přátelské - se chlubí grafickým uživatelským prostředím (GUI). Některé distribuce nabízejí vybraná prostředí jako výchozí, ale v principu si na libovolnou distribuci můžete nainstalovat libovolné GUI.